Národní orgán pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj vydává aktuální Zprávu o rizicích implementace programů 2014-2020 za rok 2020

Národní orgán pro koordinaci na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR-NOK) vydává aktuální Zprávu o rizicích implementace programů 2014-2020 za rok 2020. Ta se – i vzhledem k tomu, že se blíží konec současného programového období – zaměřuje na to, jak se jednotlivým řídicím orgánům (ŘO) daří čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů a zároveň naplňovat stanovená opatření. MMR-NOK se zaměřil zejména na plnění stanovených opatření k eliminaci nejvýznamnějších rizik na programové i horizontální úrovni.

Důležitým zdrojem dat pro podzimní cyklus Integrovaného systému řízení rizik (ISŘR) je vykazování plnění všech stanovených opatření ze strany ŘO k 30. září 2020.

Splněné pravidlo n+3

Velkým úspěchem je, že se všem programům podařilo s předstihem v letošním roce opět splnit pravidlo n+3 a Česká republika tak nepřijde o žádné finanční prostředky. Od letošního roku je stav čerpání finančních prostředků vztažen již k celkové alokaci, neboť v roce 2019 došlo k přidělení výkonnostní rezervy jednotlivým programům na základě splnění finančních a věcných milníků výkonnostního rámce. Ve srovnání čerpání členských států EU byla Česká republika ke konci září 2020 na 15. místě, čímž předstihla v žebříčku země jako Německo, Belgie či Nizozemsko. Toto srovnání bere v potaz reálně proplácené prostředky jednotlivým zemím ze strany Evropské komise (EK). Vychází z něj, že již byla ze strany EK proplacena více než polovina alokace. Doposud nejlepšího umístění v tomto srovnání dosáhla Česká republika v listopadu 2020, kdy byla na 12. pozici.

Dopady koronavirové krize

V souvislosti s krizí způsobenou šířením COVID-19 došlo ke komplikacím týkajícím se jak řídicích orgánů operačních programů, tak řešitelů projektů, což ovlivnilo čerpání finančních prostředků. Nejen proto byly EK ustaveny nové nástroje pro boj s důsledky této krize, ale došlo i k úpravě některých pravidel čerpání tak, aby byla vstřícnější k řešitelům projektů a souhrn všech opatření napomohl rychlejšímu zotavení z následků současné krize.

Nejdůležitější skutečnosti s dopadem na implementaci ESI fondů v ČR za období květen – září 2020 jsou obsahem této zprávy a konkrétní stav plnění stanovených opatření pro rok 2020 ke dni 30. září 2020 je uveden v přílohách Zprávy č. 2 (Plán opatření k horizontálním rizikům na rok 2020, plnění k 30. září 2020) a č. 3 (Plány opatření programů na rok 2020, plnění k 30. září 2020). Celkem bylo na programové úrovni v roce 2020 stanoveno 57 opatření, přičemž k datu vykazování 30. září 2020 bylo již 57 % opatření splněno, částečně bylo splněno 5 % opatření a 23 % opatření má termín plnění k 31. prosinci 2020 nebo později. Na horizontální úrovni bylo pro rok 2020 stanoveno 28 opatření, k datu vykazování 30. září 2020 byla splněna alespoň částečně všechna opatření, z toho bylo zcela splněno 54 % opatření a dalších 45 % opatření je zatím splněno částečně.

Žádná nová rizika ve druhém pololetí

Ve 2. pololetí 2020 neidentifikoval MMR-NOK na programové a horizontální úrovni žádná nová rizika, která by významně ohrozila implementaci ESI fondů v ČR. Bylo stanoveno nové opatření k eliminaci již identifikovaného horizontálního rizika č. 5. Nestabilita a neznalost procesu hodnocení a výběru projektů ze strany místních akčních skupin (MAS), a dále byl stanoven nový termín plnění u horizontálního rizika č. 24 Nenaplňování plánů personálních kapacit.

Ve sledovaném období došlo k pozitivnímu vývoji ve smyslu splnění souvisejících identifikovaných opatření v dlouhodobě rizikových horizontálních oblastech Vykazování dat o komunálních odpadech a Pokrytí ČR vysokorychlostním přístupem k internetu (VRI). V rámci horizontálního rizika Vykazování dat o produkci a nakládání s komunálními odpady došlo ze strany EK k uzavření souvisejícího řízení s odůvodněním, že informace podané ČR jsou dostatečné. U dlouhodobě sledovaného horizontálního rizika Realizace specifického cíle 4.1 Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu došlo k ustavení pracovní skupiny pro přípravu výzvy na tvorbu Digitálních technických map a následným vyhlášením této výzvy ke splnění posledního identifikovaného opatření. Obě horizontální rizika budou v rámci aktualizace Registru horizontálních rizik pro rok 2021 vyřazena.

MMR-NOK předkládá Zprávu pro informaci vládě na základě usnesení vlády ČR č. 524 ze dne 11. května 2020, kterým byla schválena Výroční zpráva o implementaci Dohody o partnerství v programovém období 2014–2020 za rok 2019.

Dokument najdete zde.


Převzato z dotaceeu.cz


 

Přihlaste se k odběru aktualit

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami.

Napište nám